Reforma důchodů bude beze slávy zrušena.
Liberární sen končí. Druhý pilíř penzijní reformy bude zrušen.
Naspořené peníze se zřejmě převedou do třetího pilíře, tedy penzijního připojištění. Nebo se vrátí - "vlastní část jednotlivým střadatelům, státní díl paternalististického eráru, tedy do průběžného penzijního systému.
Jaké možné varianty se v součastnosti nabízí?
1) Návrat do původního stavu:
Druhý pilíř se zruší a peníze budou převedeny tam, kde bylypůvodně, Tedy do prvního pilíře a k jednotlivým pojištěncům.
Většina vyvedených prostředků, tedy 60% se pošle zpět do průběžného důchodového systému. Zbytek lidé dostanou zpět,
protože jde o peníze, které dali z vlastního. Na pojištěnce se bude pohlížet stejně jako na ty, kteří v druhém pilíři nikdy nebyli, nebudou se jim proto krátit státní penze. technicky jde o nejjednodušší postup.
2) Převod do třetího pilíře:
Pokud pojištěnci nebudou chtít návrat do původního právního stavu, budou si moci zvolit převod peněz z druhého
pilíře do pilíře třetího, tedy důchodového připojištění. Do něj přejde celková částka pěti procent z platu - tedy včetně tří procent původně vyvedených z prvního pilíře. V roce 2013 šlo v součtu o 240 milionů korun.
Otázkou ale je, jak by se do budoucna řešilo vyvádění tří procent z průběžného důchodového systému u těch, kteří
se účastnili reformy a upsali se druhému pilíři.
3) Konzervace:
Současný druhý pilíř se zakonzervuje, další lidé se do něj ale už nebudou moci hlásit, současní pojištěnci budou dále spořit za loni stanovených podmínek. Ustane však vyvádění peněz z prvního pilíře - s ohledem na fakt, že se právě nesouhlas s takovým oslabením státních penzí je pro ČSSD hlavním důvodem pro likvidaci druhého pilíře. "Náhradní" státní příspěvek se bude posílat ze státního rozpočtu, což bude znamenat vyšší podíl nákladů státu na penze než dnes.
4) Nulová varianta:
Stát neudělá nic, nechá penzijní fondy dusit se ve vlastní šťávě, odpovědnost přenechá jiným. koncem letošního roku by se ČNB měla začít ptát, zda každý z fondů má již zákonem požadovaných 50 tisíc pojištěnců, což je považováno za podmínku tohoto důchodového spoření. Při současném trendu zřejmě bude celý systém zanikat sám. Penzijní společnostem, pokud se nesloučí do jedné či maximálně do dvou, bude hrozit bankrot.
Na tuto variantu, která by pro pojištěnce i fondy mohla být spojena s nemalými ztrátami, dojde v případě pokud se vláda nedokáže na ničem dohodnout. nebo se jí pro nedostatek času nepodaří schválit potřebná legislativní opatření.
zdroj: EKONOM ( vydavatelství Economia ) 20-26.2.2014